Od poloviny třicátých let se ČSR dostávala do stále větší mezinárodní izolace. Atmosféru obav z budoucnosti umocnilo úmrtí prvního prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka v září 1937. Hrozba válečního konfliktu narůstala. Napjatá mezinárodní i vnitrostátní situace gradovala poprvé v květnu 1938, kdy se po nepokojích v pohraničí rozhodla vláda ČSR vyhlásit částečnou mobilizaci dvou ročníků vojenských záloh. Dále došlo k vyhrocení poměrů v Sudetách a nová poloúřednická vláda vyhlásila 23. 9. 1938 všeobecnou mobilizaci, s odhodláním bránit republiku i za cenu nejtěžších obětí. Navzdory odhodlání většiny občanů bránit ČSR byla vláda s prezidentem Benešem nucena přijmout ultimativní požadavky odstoupení pohraničních území. Dne 29. 9. 1938 podepsali v Mnichově s Hitlerem „dohodu“ představitelé Itálie, Velké Británie a Francie a tím byla ČSR západními spojenci obětována.
Důsledky nacistické okupace se negativně promítaly rovněž do náboženského života. Vůči římskokatolické církvi si okupační orgány sice nemohly dovolit zasahovat tak, jako proti většině spolků (tj. likvidací). Krátce po vzniku protektorátu byly zakázány např. průvody o svátku Božího těla a omezení se týkala rovněž poutí. Kněží se záhy dostali pod přísnou kontrolu gestapa, které pomocí svých konfidentů získávalo informace např. o obsahu kněžských kázání. Mnoho kněží bylo v průběhu války zatčeno a položilo svůj život na oltář vlasti. S vypuknutím války dolehla na církev rovněž hospodářská omezení. V r. 1940 musel např. frenštátský farář Medard Horák tlumočit farníkům přísný zákaz zapalování svíček na svátek Všech svatých. Ke konci války potkala oba frenštátské kostely rekvírace zvonů, takže na věžích zůstaly pouze malé sanktusníkové zvony. Před nacisty nebyly ani uchráněny zvony ve zvonicích v Trojanovicích. Naopak jeden z mála světlých bodů náboženského života během války byla výstavba nové dřevěné zvonice v Trojanovicích pod Javorníkem (jednohlasně podpořeno i obecním zastupitelstvem 26. 4. 1941).
Navzdory hmotný ztrátám a velikým ztrátám na životech občanů se květnové dny r. 1945 nesly ve znamení všeobecného nadšení z konce války. 6. květen 1945 přinesl obyvatelům Frenštátu p.R. vytoužený konec války. Frenštátský farář Medard Horák mohl farníky dne 21. 5. 1945 potěšit zprávou, že z Německa budou navráceny rekvírované kostelní zvony, z nichž jeden, pocházející z 18. století, byl nalezen v Hamburku.
Sakrální objekty
Kaple sv. Cyrila a Metoděje a sv. Václava – ve Frenštátě „na Kopané“
V roce 1945 místní občan Alois Štefek ve své závěti vyslovil přání, aby s jeho přispěním byla postavena zvonička nebo kaple. Provedením stavby byl pověřen tesař Josef Štefek, starší bratr zemřelého. Svěcení provedl v neděli 5. 5. 1946 děkan Medard Horák společně s kaplanem Vladimírem Tichým z Frenštátu pod Radhoštěm.
Dřevěná zvonice v Trojanovicích pod Javorníkem
Zvonička pochází z roku 1941. Na její výstavbě se podílel také tesař Karel Halamíček. Původně jednoduchá zvonička byla na zahradě obchodníka Josefa Mikesky
z č. p. 33.